Tulipán

Tulipány v tulipière
Tulipány v tulipière
Tulipány patřící do čeledi liliovitých netřeba dlouze popisovat. Jak už to s okrasnými rostlinami bývá, naprostá většina pěstovaných tulipánů vznikla zkřížením divokých druhů a jejich následným šlechtěním. Tulipány se přirozeně vyskytují od Evropy po východní Asii, nejvíce druhů nalezneme v asijských pohořích Pamír, Hindúkuš a Ťan-šan. U nás žádné tulipány přirozeně nerostou, jen občas zplaňují zahradní kříženci nebo zřídka pěstovaný tulipán lesní (Tulipa sylvestris), který pochází z jihovýchodní Evropy.




Tulipány byly jako první pěstovány v Persii kolem 10. století, v této tradici se následně pokračovalo v Osmanské říši, kde se tulipány vysoce cenily, sázely se do palácových zahrad a nošily na oděvu jako ozdoba. Do Evropy tyto velké vyšlechtěné tulipány přivezl v roce 1559 de Busbecq, vyslanec rakouského císaře Ferdinanda I. Na dvoře sultána Sulejmana I. Traduje se, že de Busbecq přirovnal v dopise císaři tvar tulipánového květu k převrácenému tureckému turbanu, čili tulibanu. Zkomolením pak vzniklo jméno tulipán.
Sultán Sulejman I. v turbanu na obraze od Titiana
Sultán Sulejman I. v turbanu na obraze od Titiana
Tulipány se v Evropě záhy staly vysoce žádanými květinami a známkou vysokého společenského postavení. V zahradách panských sídel se tvořily kolekce různě kvetoucích tulipánů a obvyklé bylo pěstovat tulipány i v interiéru. K tomu sloužily zvláštní nádoby zvané tulipière, do kterých se sázely tulipánové cibulky a celé květiny vyrůstaly otvory ven. Bohaté dámy si tulipány připínaly místo broží a čím zvláštnější a vzácnější květ byl, tím lépe.

Touha po nových odrůdách dosáhla svého vrcholu v letech 1634-1637 v Holandsku. Tomuto období se říká Tulipánové šílenství či Tulipánová horečka. Zájem o tulipány vedl k prudkému nárůstu cen. Každý nyní začal pěstovat tulipány a doufal, že se mu povede odštěpit vzácné a krásné typy květů. Lidé opouštěli svá zaměstnání a prodávali svůj majetek, aby za něj koupili tulipány, na kterých chtěli zbohatnout. S cibulemi tulipánů se začalo spekulovat, lidé uzavírali smlouvy o nákupu cibulí, které ještě nestačily vyrůst, a tyto smlouvy pak odprodávali dalším zájemcům. Jediná cibulka obzvlášť žádaných vlastností (například varieta Semper Augustus) měla cenu velkého měšťanského domu a za cibuli variety Viceroi dostal jeden obchodník dvě fůry pšenice, čtyři fůry žita, čtyři vykrmené voly, osm vykrmených vepřů, dvanáct ovcí, dva oxhofdy (asi 200 litrů) vína, čtyři tuny osmizlatového piva, dvě tuny másla, tisíc liber rýže (450 kg), postel s celým příslušenstvím, balík šatstva a stříbrný pohár. Roku 1637 však tato spekulativní bublina praskla. Bohatí měšťané záhy přestali tulipány kupovat, na trhu se rozšířila panika a všichni se snažili co nejrychleji zbavit svých cibulí. Cena tulipánů prudce klesla, holandské hospodářství se dostalo do značných potíží a mnoho lidí skončilo na mizině. Označení ťulpas či ťululum odkazuje právě na hloupost lidí, kteří chtěli zázračně zbohatnout obchodováním s tulipány.

Tradičně znamenal dar červených či žlutých tulipánů vyznání lásky. Černé středy květů měly vyjadřovat srdce sežehnuté touhou. Kytička tulipánů každého potěší i dnes. Obdarovaný se bude těšit z krásných a veselých barev či neobvyklého žíhání a o spálených srdcích uprostřed mu říkat nemusíme.
Zátiší s květinami od Hanse Bollongiera (1623-1672) zobrazuje tulipány variety Semper Augustus. Žíhání květů je způsobeno napadením virem mozaiky.
Zátiší s květinami od Hanse Bollongiera (1623-1672) zobrazuje tulipány variety Semper Augustus. Žíhání květů je způsobeno napadením virem mozaiky.
Satira o Tulipánovém šílenství od Jana Breughela mladšího (1640) zobrazuje spekulanty s tulipány jako hloupé opice. Jedna močí na dříve ceněné cibule, další odevzdávají své jmění výběrčímu dluhů a jednu dokonce nesou rovnou do hrobu.
Satira o Tulipánovém šílenství od Jana Breughela mladšího (1640) zobrazuje spekulanty s tulipány jako hloupé opice. Jedna močí na dříve ceněné cibule, další odevzdávají své jmění výběrčímu dluhů a jednu dokonce nesou rovnou do hrobu.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one